Způsob rozlišování pluků v Ruské armádě 1797-1807

Jednotlivé pluky, bataliony a roty bylo možné od sebe rozeznat pomocí třístupňového klíče. Dělo se tak podle barevné kombinace límce a manžet, nárameníku, kistě a repejku na čáce a také díky barvě dvou uzlů na zápěstním řemenu. Nejdříve je ale třeba objasnit kritéria dělení pluků.

V roce 1797 byl zrušen systém dělení na divize a byl nastolen systém inspekcí. Inspekcí se nazývalo území rozmístěné z pravidla na jedné gubernii (v několika případech na ploše dvou gubernií). Do inspekcí byla zařazena prakticky celá branná moc monarchie – armádní pěchota, jezdectvo, dělostřelectvo, kozácké pluky a pevnostní a posádkové vojsko. Rozložení pěchoty, jezdectva a dělostřelectva však nebylo rovnoměrné. V hraničních inspekcích byla převaha pěších pluků a myslivecké pěchoty, kdežto například u Sibiřské, nebo Orenburgské inspekci byla převaha pluků posádkových a pevnostních.

Plukovní barva = barva inspekce

V roce 1802 byla každé inspekci přidělena barva (viz tabulka). S těmito barvami si museli poradit místní barvíři, kterým se to ne vždy dařilo. Důkazem je například to, že od 15.11.1805 vojáci Dněstovské inspekce nosí na límcích a manžetách černou barvu s červeným lemem, místo předepsané liliové. Vysvětlení podává krátká zpráva na konci zaváděcího rozkazu : „Nepodaří-li se, dle mínění plukovníka dosáhnout žádaného odstínu, nařizuje se barva černá.“ Tento systém přestal platit v letech 1806-1807, kdy se znovu přešlo na divizní systém.

Barva nárameníku= “staršinstvo“ pluku

Tato barva označovala pořadí pluku v inspekci (viz tabulka 2).  Pro zařazení existovalo mnoho kritérií, například pořadí v jakém byly rovnocenné pluky do inspekce přiděleny (granátnické, mušketýrské); u pluků stejného typu rozhodovalo například stáří, společenské postavení šéfa pluku, vyznamenání pluku atd. Každá inspekce mohla mít maximálně 10 pluků řadové pěchoty.

Rozlišení mysliveckých pluků

Každý pluk obdržel svoji barvu, z důvodu častého přeřazování mezi inspekcemi. Tuto barvu nosily pluky na límcích, manžetách a touto barvou byly olemovány i další součásti uniformy. Jelikož byly barevné schopnosti barvíren značně omezené, byla mysliveckým plukům, počínaje číslem 21, přidělena již použitá barva, ale s jinak barevným lemem (viz tabulka 3). Myslivecké pluky nárameníky neměly.

Rozlišení batalionu a roty

Interní rozlišení pluku bylo prováděno pomocí dvou čákových ozdob – horní a dolní štětky (kistě a repejku). Obě ozdoby měly vždy dvě barvy, barva vnitřní a vnější.  Vnitřní barva byla vždy plukovní kdežto vnější rozlišovala bataliony. U poddůstojníků byla v celé armádě přiřazena kombinace bílé a šedé barvy (ta se docilovala přidáváním oranžových a černých vláken do bílého základu). Příslušnost k batalionu tedy u poddůstojníků určovala pouze barva vrchní štětky. Rozlišení bylo následující:

Příslušnost k rotě určovala barva dvou uzlů u zápěstního řemene tesáku, barva mezi nimi byl shodná s barvou batalionu

Toto rozlišení bylo i u mysliveckých pluků.

barevné rozlišení u apšeronského mušketýrského pluku – 3.batalionu, 7. roty

Dělostřelecké pluky

Obdobně jako u pluků řadové pěchoty, bylo u dělostřeleckých pluků zavedeno roku 1803 také barevné rozlišení, týkalo se ovšem jen barvy nárameníku. Dělostřelecké pluky ovšem měli poněkud jinou konstrukci. Měli jen dva bataliony – druhý měl červenou barvu vnější barvy u čákových ozdob. Poddůstojníci měli shodné barevné označení jako jejich kolegové z řadové pěchoty. Barvy uzlů na zápěstním řemenu byly také poněkud odlišné :

Jednotlivé roty jízdního dělostřelectva měli tyto barvy uzlů:

Rozlišení jezdeckých pluků je už mnohem komplikovanější a vydá na celý článek, který se časem objeví na těchto stránkách.

  Zpracoval: Václav Kubeš

Sborník třetí koaliční válka

Austerlitz.org