Slavkov 2017

Prosinec je tu a s ním pro mne a spoustu jiných bláznů konec vojensko historické sezóny. Každoročně, jako již předchozích 19 let, se loučím s rokem Bitvou tří císařů. I když se místo tábora i bitvy mění, tak nálada a atmosféra promrzlého dobového ležení zůstává. V tomto roce jsme, co se klimatických podmínek týče, zase jednou měli kliku. Teplota těsně pod bodem mrazu, jasné bezvětrné počasí ,no krása. Svůj tábor jsme rozprostřeli v zámecké zahradě Slavkovského zámku. Oproti minulému ročníku jsme začali s výstavbou táborového ležení již v dopoledních hodinách a tak, když slunce zapadalo, stál v parku krásný dobový tábor. Novinkou byla nová koncepce stanů dle doloženého předpisu a k tomu patřila i nová jídelna spojená s kuchyňským stanem. Tábor vypadal v zapadajícím slunci krásně.

První výstřely zazněly na Slavkovském náměstí, kde jsme s využitím osvědčené ruské taktiky, kterou je již od nepaměti „zdrcující přesila“ vytlačili Francouzské vojáky z města. Naše hrdinství muselo být odměněno. Sám Car vší Rusi jež přijel na inspekci své vítězící armády a využil našeho vítězného střetu, aby se pochlubil před svým spojencem Rakouským císařem, svojí skvělou armádou. Při slavnostním přivítání Cara vojáci předvedli ukázku svých bojových dovedností. Boj dvou vojáků s bodákem a tesákem patřil dozajista k vrcholům přehlídky. Potěšený Car poté vyzval vojáky naší jednotky, aby nastoupili v hlavním sále Slavkovského zámku. Zde byl přečten rozkaz o převedení naší jednotky do řad 1. Batalionu Apšeronského pluku a k této příležitosti nám byl udělen nově zavedený prapor. Prapor předali veteráni mnoha bitev a nově utvořená čestná jednotka ho přijala do opatrování. Po složení slavnostního slibu jsme vypochodovali ze zámku a jali se důstojně slavit. V té době na nádvoří končila druhá slavnostní předpremiéra filmu Austerlitz Advent v kterém nám bylo radostí a ctí účinkovat.

Sobotní ráno bylo, jak je na Slavkově dobrým zvykem mrazivé. Stany byly potaženy bílou krustou a mrazivý vzduch nás rychle probral z osidel démona spánku a některých i alkoholu. Díky skvěle fungující kuchyni jsme dostali naservírovanou teplou polévku a byli tak připraveni na další den. Dopoledne jednotka cvičila a připravovala se na inspekci vrchního ruského velení. Úderem dvanácté hodiny jsme stáli připraveni přivítat naše důstojníky. Před naším nástupem ještě naši vojáci předvedli pro diváky vystoupení, kde prezentovali umění vojáka v boji s chladnou zbraní. Příjezd inspekční skupiny vedené Carem dopadl dobře i když mírný chaos organizačního týmu způsobil zpoždění asi o 20 minut. Protože naše jednotka po neshodách s organizátorem bitvy u obce Tvarožná nebyla svolná s účastí na této akci, zůstali jsme ve Slavkově a chystali se na večerní boj o město. Úderem 17 hodiny jsme zahájili boj o možnost ústupu ze Slavkova. I když rozsahem byla akce malá a byla hendikepovaná menším počtem francouzských vojáků, musím konstatovat, že volba scénáře a místa dokázala tento střet udělat atraktivní nejen pro diváky, ale i pro nás účastníky. To potvrzovali i vojáci jež si odpoledne zastříleli u Tvarožné. Jejich tvrzení, že si tuto ukázku užili více než celou Tvaroženskou „megabitvu“, jsme tento rok nemohli posoudit, avšak i tak jsme byli rádi, že se ukázka povedla. Po boji už byl čas na druhou noc pod mrazivou oblohou.

Neděle byla ve znamení hektického balení našeho poněkud objemnějšího tábora. Naštěstí nás tento rok nepostihla žádná morová epidemie jako minulý ročník a tak naše počty zvládly bourání tábora v nadstandardně rychlém čase. No a potom hurá do aut a na Bitvu v Sokolnicích. Místo krásné a bitva na velmi slušné úrovni. I když síly protivníka by potřebovaly poněkud vylepšit, ale to nebránilo naší jednotce předvést svá nejlepší čísla jako jsou průlety dělovou koulí nebo pokosení přední řady nepřátelskou salvou. Příjemný byl také zvukový doprovod a celkové pojetí příběhu jež byl tématem celý tento rok. Skupina nejvěrnějších vojáků ještě po bitvě odjela vzdát čest vojákům padlým na této bitvě k Mohyle Míru. Kde byl proveden velice pěkný pietní akt. No a po té už co nejrychleji do tepla domovů. Takže příští rok opět ve Slavkově na Slavkově na shledanou.

Fritz

Fotky zde: www.facebook.com/pg/apseron1805/photos/?tab=album&album_id=1519224954825705