Jolka 7. roty

Celý minulý rok naše jednotka bojovala za slávu a čest našich zbraní. Neudělali jsme ostudu a tak bylo nutné oslavit další rok našeho snažení na poli cti a slávy. Opět jsme se tedy v lednu sešli v počtu nemalém a oslavili Nový rok. Tento rok naše jednotka slavila konec roku 1797. V tomto roce se kádr naší jednotky nacházel v oblasti dnešního Běloruska, proto byla oslava především co se týče jejího gastronomického zajištění inspirována východním jídelníčkem. Takže už od středy jsem vařil v několika kastrolech polévku jejímž základním kamenem byl lák od okurek a větší než větší množství kopru. Dále jsem nakládal maso do octového nálevu, aby šašlik měl co se týče autentičnosti co nejvybranější chuť. Bez uzardění se musím pochválit a prohlásit, že mé kulinářské umění opět nezklamalo. K takto vybraným produktům se podávaly typické plněné knedlíky se zelím dodaných rodinou Bendových a kromě toho se stůl prohýbal pod záplavou opékaného chleba a bramborových placek jež celou sobotu smažil náš velitel Vašek.

Sešli jsme se na Tajném místě v obci Němčany jež nám bylo poskytnuto panem Vystrčilem kterýžto se zároveň zúčastnil jako čestný host i našeho jolkového juchání. Dalším z hostů byl i přítel Ragnar s jehož statečnými činy se bude již brzy mít možnost čtenář seznámit v článku o naší dobrodružné plavbě.

Celou oslavu slavnostním přípitkem zahájil velící našeho pluku. A jak je na Rusy zvykem nebyl jediný, takže nálada byla více než dobrá. Naše dívky se otáčely a jídlo jimi servírované bylo distribuováno strávníkům rychlostí obsluhy hotelu Alcrone. Ale nejen jídlo a pití je náplní naší oslavy. Proběhl slavnostní nástup jednotky a předání ocenění a povýšení. Určitě je potřeba jmenovat majitele ocenění „Nejvzornější voják roku2017“ jímž se již po druhé na základě počtu odbojovaných bitev stal Michal Vitík. Další kdo obdržel cenu byl i Tomáš Benda za nejrychlejší nabíjení v jednotce. Po této ceně jsem zlehka pošilhával i já, ale drobná odchylka od pravidel soutěže mně diskvalifikovala... tak snad příště. Po té nám ještě předali hosté dary přičemž se mi do paměti vrylo prohlášení přítele Ragnara „Zatímco vám celý rok Ragnar bere, tak teď Vám Ragnar dává“.

Po vydatné večeři zalévané lahodným pivním mokem a jinými nápoji na lihové bázi, proběhl i naší jednotkou tolik milovaný sborový zpěv ruských písní. Stavba v Němčanech se otřásala ve svých základech. Po té nastoupila kulturní skupina která ve složení basová kytara, kytara akustická a banjo, vyhrávala do brzkých ranních hodin, doprovázena hudbě a zpěvu holdující části naší jednotky. No udeřila třetí hodina ranní a my se mohli odkolíbat do našich postelí s pocitem že rok minulý jsme oslavili důstojně a pro rok následující se připravili opět vítězit i prohrávat v nejlepších tradicích naší jednotky.

Fritz

Fotky zde: www.facebook.com/pg/apseron1805/photos/?tab=album&album_id=1586235424791324